Valdštejnové
Albrecht z Valdštejna
Ačkoli Doksy ani zámek nezaložil nikdo ze členů tohoto starobylého českého šlechtického rodu, přesto jsou Valdštejnové s naším městem velmi úzce spjati. V roce 1622 se panství Doksy stalo součástí rozlehlého Frýdlantského vévodství Albrechta z Valdštejna. Po jeho násilné smrti v Chebu v roce 1634 se vévodství rozpadlo a nesmírný Valdštejnův majetek byl zkonfiskován a rozdělen mezi jeho vrahy. Ale už koncem 17. století se téměř na 300 let staly Doksy opět součástí velkých severočeských valdštejnských držav.
Arnošt Antonín František de Paula hrabě Valdštejn-Vartenberg (1821–1904)
Aniž to tušil, položil svými hospodářskými aktivitami na Doksku základy budoucího rozvoje turistického ruchu. Prosadil si, že přes jeho panství v severních Čechách povede železnice. O síť železnic v severních Čechách usilovalo více podnikatelů, jednotlivců i obchodních seskupení. Koncese byla udělena v roce 1865 sdružení velkostatkářů a podnikatelů, v jehož čele stál právě Arnošt František hrabě z Valdštejna, ve spojení s velkou stavební firmou Vojtěcha Lanny. Koncese se týkala hlavní tratě z Bakova nad Jizerou do České Lípy a Rumburka a odboček do Podmokel, do Varnsdorfu a do přístavu v Děčíně. Hlavní trať do Rumburka byla otvírána po částech. Nejdříve byla otevřena část z nového nádraží v Bakově do České Lípy. A tak 14. listopadu 1867 projel první vlak z Bakova přes Doksy do České Lípy.
Ve stanici Doksy byla pro prezidenta železniční společnosti hraběte Arnošta z Valdštejna zřízena čekárna zvaná hraběcí, která je zde dodnes. V čekárně jsou k vidění dva velké nástěnné obrazy Velkého rybníka (Máchova jezera) a zámku od pražského malíře Hugo Ullika (1838–1881) z roku 1869.
Kristián Vincenc Arnošt (1794–1858)
Jako první v rodině Valdštejnů usiloval o rehabilitaci svého předka Albrechta z Valdštejna. Šlo mu o to, aby nebyl vévoda vnímán jako zrádce a aby Valdštejnové získali právo na jeho původní majetek. To se samozřejmě nepodařilo, ale díky této snaze si Valdštejnové udělali pořádek ve svém rodovém archivu.
Kristián stál u zrodu první lesnické školy v Čechách. K dispozici škole poskytl svůj zámek v nedaleké Bělé pod Bezdězem. V roce 1855 byla slavnostně otevřena a v Bělé byla až do roku 1904. Ve škole učil dr. Emanuel Purkyně, syn přírodovědce Jana Evangelisty Purkyně.
Kristián se také zasloužil o záchranu chátrajícího hradu Bezdězu, neboť se v roce 1844 pustil do prvních oprav. Začal s rekonstrukcí Velké věže, do níž dal udělat nové schody a z mezaninu nechal udělat pěknou gotickou síň. Dále nechal pokrýt novou střechou kapli a královský palác. Slavnostního otevření nové gotické síně ve věži se zúčastnil dokonce arcivévoda Štěpán.