Bedřich Smetana a Podbezdězí

"V hudbě život Čechů," pronesl Bedřich Smetana 16. května 1868 při poklepu na jeden ze základních kamenů budoucího Národního divadla. V Prozatímním divadle pak byl kapelníkem opery a měly zde své premiéry jeho dvě opery Prodaná nevěsta (1866) a Hubička (1876).

Jak je tento ryze český hudební skladatel, který se narodil v Litomyšli, žil převážně v Praze a několik let ve švédském Göteborgu, spojen s Podbezdězím? Svou operou Tajemství, která měla premiéru v září 1878. Libreto mu napsala jeho dvorní libretistka básnířka a spisovatelka Eliška Krásnohorská. Při vytváření zápletky se inspirovala pověstí o tajné chodbě vedoucí z hradu Bezděz do Bělé pod Bezdězem. Největším pokladem, který člověk může najít, je totiž láska. A tak i Kalinu přivede tajná chodba k tomu největšímu pokladu, k milované panně Róze.

Odborníci se shodují, že zpěvohra "Tajemství" je zřejmě nejdokonalejší libreto Elišky Krásnohorské a současně stavebně nejdokonalejší Smetanova opera.

"Tajemství" psal u své dcery v Jabkenicích, kam se uchýlil poté, kdy ohluchl a rezignoval na všechny své funkce v Prozatímním divadle. Jabkenická myslivna v blízkosti rozsáhlé obory s krásnými přírodními sceneriemi byla původně sídlem lesního úřadu knížat Thurn-Taxisů. Od roku 1875 zde působil zeť Bedřicha Smetany Josef Schwarz, manžel jeho dcery Žofie. U nich prožil hluchý Smetana se svou rodinou poslední léta života (1875–1884) a vznikla zde i řada jeho nejvýznamnějších děl.

Vedle oper je nejznámější jeho cyklus symfonických básní "Má Vlast". Má vlast byla vůbec první nahrávka, kterou zaznamenala Česká filharmonie na gramofonovou desku.